Míša

Kolikrát si říkám, že TO již nepřijde. A pokud ano, že záchvat tentokrát zvládnu. Jsem přeci silná..nějak to rozdýchám. Jenže pak mě přepadne pocit úzkosti tak silný, že nedokážu svůj dech dostat pod kontrolu. Křeč začíná od srdce a pokračuje k rukám či nohám. Motá se mi hlava, svírá žaludek a křeče stahujících se svalů jsou tak silné, až mi odpadne tělo. Přesto z části vnímám tu bolest na hrudi a v lýtkách a vzdálený hlas okolí. Potom, co ta věc odezní, jen ležím. Nemohu se pohnout, mám ztuhlé končetiny a rozmazané vidění. Manžel se mě ptá jestli má volat sanitku. Záporně kroutím hlavou. Posledně mě nechali ležet na chodbě, tak mám strach si říct o pomoc a raději tyhle věci přečkávám doma. V křečích, v pláči a bezmoci.

Vše odstartovala borelioza, kterou mi léčili nejdřív jako epilepsii a na správnou diagnózu přišli až podle bolesti kloubů, tudíž pozdě. Jenže i přes (pozdní) léčbu záchvaty přetrvávaly a časem se ukázalo, že jde z části o neurologické poškození a z části o panické ataky.

V dětství jsem si prošla těžkou šikanou na škole i doma, protože jsem se narodila s rozštěpem patra.

…křivá držko

…zrůdo

…měli by tě utopit

Takové a podobné výkřiky byly na denním pořádku.

13 operací po rozštěpu horního rtu a patra, borelióza a další fyzické potíže, přispěly k tomu, že nemohu mít děti, které bych chtěla. I kdybych mohla, rozhodli jsme se s mužem, že nechceme předávat svoji genetickou zátěž další generaci. Myšlenky, že jsem jako žena selhala, samozřejmě mým úzkostem přispívají. Záchvaty se vracejí, někdy dokonce ztratím vědomí či mám vyloženě výpadky.

Slýchám rady typu, "tak to rozchoď". Jenže rozchodit to nejde. V ten moment nejsem schopná nic. Jen ležet, trpět a doufat, že bude líp. Docházím k doktorům a učím se se svojí psychiku zvládat tak, abych neubližovala sobě, ani okolí. Našla jsem si směr, pracuju na sobě a byť to bude dlouhá cesta, zvládne se to.

Jsem Míša, baví mě přijímat výzvy a nebojím se nových věcí. Zároveň jsem ochotná pomoci lidem, kteří to potřebují. Mám koníčky, které mě naplňují, rodinu a přátele, kteří mě v těžkých chvílích podrží..